TJ SOKOL OSÍK, z.s.

Začátkem října jsme pod záštitou TJ Sokol v kulturním domě zahájili projekt nazvaný „Taneční večery pro páry“. Kurzem tance nás provedli manželé Knířovi, kteří v České Třebové vedou taneční školu pro děti, mládež i dospělé.   Na základě domluvy jsou ochotní uspořádat  kurz, který je určen pro všechny zájemce o společenský tanec, kteří zatím neabsolvovali žádné taneční kurzy nebo své taneční umění již poněkud pozapomněli. Každý tanec podle individuální potřeby vyučují od úplných základů a nejjednodušších kroků. A s takovým požadavkem jsme Knířovi oslovili i my – tancechtiví nadšenci z Osíka. A jak to všechno vzniklo? Na jaře jsem s manželem prošla podobným kurzem v Němčicích, a když jsem se o tanečních zmínila mezi kamarádkami z Osíka zrodila se myšlenka uspořádat podobnou akci i u nás v Osíku. Oslovila jsem tedy „naše“ lektory s poptávkou, zda by byli ochotní kurz v podobném formátu lektorovat i v Osíku, jako ideální čas jsme zvolili podzim, abychom se tanečním krokem z kurzů s lehkostí přenesli do plesové sezony. Protože Knířovi souhlasili, náš nápad podpořila i předsedkyně Sokola Kamila Petrašová, mohli jsme se pustit do příprav. K mému velkému překvapení se po zveřejnění nabídky na výuku tance začal kurz plnit takovou rychlostí, že jsme poměrně brzy vyčerpali kapacitu kurzu. V pátek 5. října jsme se sešli na tanečním parketu, oblečeni „v gala“, s lehkou nervozitou co nás vlastně čeká, v úctyhodném počtu 25 párů. Moje nervozita na první lekci byla asi o něco větší než u ostatních účastníků, protože přeci jen pustit se do organizace podobné akce s sebou nese určitý závazek. Nicméně tyto moje nejistoty jste vy všichni, kteří jste s námi přišli tančit, rozptýlili během prvního tance. Podařilo se vám vytvořit tak pohodovou a uvolněnou atmosféru, že na každou další lekci jsem se už jen těšila. A do první přestávky se dokázali na taneční notu naladit i pánové, kteří ze začátku jen stěží mohli předstírat, že tam jsou dobrovolně a ne „dovlečeni“ svými partnerkami.

Lekce jsme zahájili zlehka v rytmu blues, což se zdálo být celkem snadným úkolem, nicméně i tento tanec nám dokázal zamotat nejen hlavu, zvlášť když přišly na řadu „zavináče“ na pravou i levou ruku. Když jsme zvládli první kroky blues, čekala nás pestrá přehlídka dalších tanců – jive, waltz, polka, pražská polka, valčík, cha cha, square rumba, základy tanga a foxtrot. I když se nám občas mohlo zdát, že některé taneční kroky známe, Knířovi nás rychle vyvedli z omylu a předvedli nám, jak to vypadá, když se do toho opřou profesionálové. Každý z tanců měl svá úskalí, ale díky trpělivosti našich lektorů a chuti všech účastníků se nám dařilo dělat lekci za lekcí viditelné pokroky  a hlavně si pobyt na parketu skutečně užívat. Velkou oblibu si získal tanec merengue, který, jak doufám, když už všechno ostatní zapomeneme, můžeme využít v nadcházející plesové sezoně.

Asi těžko by Zdeněk Chlopčík ohodnotil náš tanec jako „technicky čistý“ a Tatiana Drexler by možná jen stěží pohledala „vystretá kolienka“, ale věřím, že Richard Genzer by desítkou ohodnotil náš společný pocit z tance. A právě ten bych na našem kurzu chtěla vyzdvihnout nejvíce, společný prožitek nejen z tanečních kreací, ale i ze společně strávených večerů. Byli jste to vy, kdo jste si přišli zatančit a pobavit se, kdo jste vloženou energii mnohonásobně zúročili a svým přístupem vytvořili přátelskou a příjemnou atmosféru. Bylo moc prima vidět, že se chcete setkávat i mimo taneční prostor a po skončení kurzu společně pobýt a sdílet dojmy nejen z tance. Navíc bylo velmi příjemné pozorovat, jak si páry užívají společný čas oblečeni „do gala“  mimo každodenní shon a rutinu. Tento malý „sváteční rámec“ dodal večerům příjemnou atmosféru a umožnil všem na chvíli zpomalit, být spolu a užít si okamžik, který v běžném týdnu nemá prostor vzniknout.

Závěrem bych chtěla, „skromně“ podle svých dojmů, kurz ohodnotit jako velmi zdařilý. Chtěla bych poděkovat Knířovým za humor a nadsázku, se kterou k výuce přistoupili, panu starostovi za možnost využít prostory kulturního domu a technické vybavení, Kamile Petrašové za to, že si sokol vzal projekt pod svá křídla, Michalu Zölflovi za pomoc s technickým zajištěním a organizaci občerstvení, které podstatně přispělo k větší spokojenosti zejména mužské části účastníků. Svému manželovi Tomášovi, který má pochopení pro moje aktivity a pomohl mi s organizací, sama bych to nedala, Renatě Novákové, která na poslední lekci napekla stylově báječné věnečky, Jarmile Rožkové, která nás obřerstvila Proseccem, Martině Stráníkové, která průběžně připravovala pohoštění, Iloně Flídrové za občerstvení na „věnečku“ a v neposlední řadě děkuji vám všem – za to, jakou skvělou partu jste vytvořili.

Všem vám přeji krásný nadcházející advent, ať se vám odvíjí v takovém rytmu, který je vám nejvíce příjemný. Já za sebe bych zvolila elegantní waltz, ale už teď tuším, že moje kroky často ujedou do svižného kvapíku.

A v novém roce se budu těšit, že si na některém z místních plesů společně „zadupeme“ merengue.

Monika Kotěrová

Komentáře účastníků – cituji z obdržených e-mailů prosím připojit k článku:

Flídrovi Horní Újezd:

„Děkujeme za skvělou organizaci tanečních večerů. Moc jsme si to užili. 

Sešla se dobrá parta. Velmi oceňujeme řádné zajištění dodržování pitného režimu.

V případě pokračování se určitě rádi připojíme zase. 

Halamkovi – Litomyšl

Díky Monče Kotěrové, tanečním mistrům Knířovým, Sokolu Osik, panu starostovi a všem organizátorům za skvělou příležitost povznést se nad všednodenním řádem a nahlédnout do světa tance. Přestože tančení není vskutku naše silná stránka,  někdy se nechtělo,  občas to i bolelo, a leckdy nás směrovalo i k jemnému manželskému nesouladu